Novinky
Výroba tepla Tisk článku  
24.05.2018
   Společnost Centep,spol. s r.o. Rokytnice v Orl.h., IČO:25930133 prohlašuje,že bude osobní údaje vyplněné v poptávkovém formuláři zpracovávat pouze za účelem vyhotovení obchodní nábídky.
23.05.2018
   Tyto údaje nebudou předávány třetím osobám a společnost je bude chránit v souladu s nařízením GPDR 2016/679.
01.01.2018
   Cena tepla za jeden GJ pro rok 2018 činí bez DPH 580,-Kč + 87,-Kč(DPH 15%) tedy celkem 667,-Kč/GJ. Cena zůstala stejná jako v roce 2016 a 2017.
26.09.2017
   Pěstitelská pálenice v Rokytnici v Orlických horách je od 2.července 2018 opět v provozu.Těšíme se na vaši návštěvu.Cena za litr 100% alkoholu je 310,-Kč.

Problematika teplofikace obecně

V Rokytnici v Orlických horách na základě schválené energetické koncepce stala biomasa, v našem případě dřevní štěpka, základním a nejdůležitějším obnovitelným zdrojem pro výrobu tepla.

Biomasa je organická hmota rostlinného nebo živočišného původu. Je získávána jako odpad ze zemědělské či průmyslové činnosti. Biomasa může být i výsledkem záměrné výrobní činnosti v zemědělství, lesnictví. Je nejstarším lidmi využívaným zdrojem energie a má obnovitelný charakter. Efektivní a ekologické využití biomasy má minimální negativní vliv na životní prostředí.

Biomasu je možné využívat přímým spalováním i k výrobě ušlechtilých paliv, které podstatně méně zatěžují životní prostředí než klasická paliva (černé, hnědé uhlí, lignit, ropa, ...). Její výroba je pro životní prostředí spíše přínosem (likvidace odpadů, zalesňování nevyužité a často nevyužitelné půdy), než dobývání fosilních paliv.

To klade na druhé straně velký důraz na rozvoj palivového hospodářství. V posledním desetiletí minulého století se v našem regionu značně snížil počet podniků zabývajících se pilařskou výrobou. Znamená to neustálé zvyšování dopravních nákladů a v neposlední řadě i cen paliva v důsledku tržního chování dřevozpracujících podniků.

Dalším problémem jsou skladovací prostory pro palivo vyrobené nebo nakoupené v letních měsících (tudíž relativně suché). Palivo získané v ostatních měsících je díky své vlhkosti nepoužitelné pro roztápění kotlů. Vlivem rozšiřování teplofikace města vzroste i potřebné množství a logicky i náklady na skladování paliva.

Vlastní teplovodní soustava pro centrální zásobování teplem se skládá ze tří zdánlivě samostatných částí:

     - zdroj tepla (kotelna, výtopna apod.)
     - distribuční rozvodná potrubní síť
     - spotřebitelská odběrní místa (předávací stanice, objektové strojovny, apod.)

Pro správnou funkci soustavy CZT však musí všechny tyto části vzájemně mezi sebou spolupracovat, musí být tedy společně posuzovány a navrhovány, jakákoliv změna jedné části se následně projeví ve funkci ostatních částí systému. Nelze tedy rekonstruovat zdroj tepla (stanovit potřebný instalovaný výkon kotlů, velikost oběhových čerpadel navrhnout pojistné a expanzní zařízení apod.) bez znalosti parametrů připojené tepelné sítě, ale nelze ani stanovit připojovací hodnoty pro připojení nového objektu (dispoziční tepelný výkon , dynamický a statický tlak apod.) bez znalosti tlakových poměrů v tepelné síti.

Z toho plyne, že část nákladů spojených s rozšiřováním teplovodní soustavy musí být spojena s odbornými studiemi a následně i projekty zkušené a prostředí znalé projekční kanceláře.

Zároveň je nutné mít síť maximálně vyladěnou s přesně definovanými parametry v jednotlivých místech, což předpokládá finančně nákladný elektronický monitoring ke sledování hydraulických poměrů v soustavě (jedna z cenových nabídek je přílohou této zprávy).

Všechny zde uvedené problémy je nutné řešit s ohledem na potřebu investic a oprav stávající teplovodní sítě, technologií, budov a dopravní mechanizace. Druhou stránkou problému ovšem je, že pokud někdo dnes projeví zájem o připojení k síti CZT nebude v případě jakkoli zdůvodněné nemožnosti připojení čekat další roky ale zařídí si vytápění (dodávku TUV) ze zdroje na tuhá paliva, plyn apod. Veškeré případy je potřebné řešit individuálně s ohledem na ekonomiku (možnost státních dotací) a územní plán města včetně zájmu potencionálních odběratelů.

Kotelna K1 a její teplovodní rozvodné sítě

Kotelna K1 umístěná v Kasárnách ev. č. 50 o celkovém instalovaném tepelném výkonu 8,89 MW, je vybavena technologií pro spalování biomasy - dřevní štěpky.

Dva kotle VERNER GOLEM o výkonu 2,5 MW a jeden kotel STEP KB - 1 MW, který by měl výkonově zabezpečit dodávku tepla mimo topnou sezónu. Poslední kotel SLATINA V 2500 o výkonu 2,89 MW je určen pro spalování hnědého uhlí a plní funkci záložního zdroje, který např. v sezóně 2003/2004 byl provozován pouze při emisních zkouškách.

Odběrná místa spotřebitelů (koncové body potrubní rozvodné sítě) jsou tvořena jednak bývalými předávacími stanicemi PS1, PS2, PS3 a PS4, ale převážně pak objektovými směšovacími stanicemi a strojovnami ÚT. Odběrná místa jsou spojovacím článkem mezi potrubní sítí systému CZT a vnitřními objektovými systémy.
 

Seznam stávajících odběrných míst

t:Větev A - Sídliště U Nádraží, základní škola a náměstí TGM:

A22 - Výrobna FrostFood
A21 - Objekt SSHR
A27 - Dílny SSHR
A28 - Pěstitelská pálenice
A24 - Školský areál
A25 - Bytový dům Strojírny Rokytnice
A26 - Správní budova 1.FC
A29 - Rodinný dům
   
Okruh PS-3: Sídliště U Nádraží
A10 až 19 - Domy obytné č.p. 487 až 496
A20 - Restaurace KLUB
   
Okruh PS-4: Sídliště U Nádraží
A3 až A5 - Dům obytný č.p. 261 až 266
A6 až A9 - Dům obytný č.p. 270 až 275
   
Náměstí TGM:
A1 - Dům služeb č.p. 68
A2 - Dům obytný č.p. 72
A30 Pension u Adama

Větev B - Dolní sídliště, ústav sociální péče a SVITR s.r.o.:


   
Domov na Stříbrném vrchu:
B1 - Hlavní budova č.p.199
B2 - Ubytovací budova č.p.106
B3 - Budova č.p. 187
B4 - Vila č.p. 183
E5 - Nová budova
Dolní sídliště:
B5 - Rodinný dům č.p. 139
B6 - Rodinný dům č.p. 208
B7 - Bytový objekt č.p. 266
B8 - Bytový objekt č.p. 267
B10 - Bytový objekt č.p. 231
   
Strojírny Rokytnice a.s. :
B11 - Administrativní budova
B12 - Montážní hala
B13 - Přípravna materiálu

Kotelna K2 a její teplovodní rozvodné sítě

Kotelna K2 na Sídlišti 1. máje, původně určená pro vytápění právě tohoto sídliště a dalších objektů v severní a severozápadní části města. Je osazena kotlem CARBOROBOT 300 o výkonu 0,3 MW a dvěma zdroji ARK 1000 s tepelným výkonem 1,16 MW, které však působí jako záložní a např. v roce 2003 neměly jedinou provozní hodinu. Všechny jsou určeny ke spalování hnědého uhlí.

Seznam stávajících odběrných míst:


SBD Průkopník - 72 bytových jednotek
č.p.133 -   6 bytových jednotek

Výhledové možnosti teplofikace v Rokytnici v O. h.
a) Teplovodní rozvodné sítě kotelny K1

Větev A - horní sídliště, škola a náměstí:
A23 - Objekt Sport - objekt dočasně provozován několika nájemci, v důsledku neekonomického provozu v současné době odpojen a určen k prodeji

Další objekty SSHR - převážně skladového charakteru, možnost vytápění při relativně nízkých připojovacích nákladech

SVITR s.r.o. - společnost působící v areálu bývalých kasáren (2 objekty)

Guseppe a.s. - vzhledem k plánovanému rozšíření výroby a výstavbě dalších výrobních objektů

Další objekty kasáren - objekty v soukromém vlastnictví, dnes převážně zastaveny u bank

A26 - Šatny 1.FC - v současnosti využití pouze pro ohřev TUV, vzhledem ke snaze o celoroční využití objektu je jednou z možností vytápění ze sítě CZT

Další objekty
- v rámci výstavby přivaděče k ZŠ byli osloveni majitelé RD v ulici Karla Poláčka a U Školy, kteří o napojení neprojevili zájem
- pozemky za ZŠ, kdysi určené k výstavbě Domova důchodců je možné připravit k odběru tepla pro jakýkoli objekt

Okruh PS3
Přivaděč z tohoto okruhu by mohl zásobovat teplem RD, jejichž výstavba je plánována na pozemcích pod nádražím ČD. Dalším potencionální odběratelem by mohly být ČD pro budovu železniční stanice, popř. skladové prostory u nádraží, které využívá SSHR a Město Rokytnice jako zázemí k autobusovému nádraží.

Okruh PS4
- napojení zbývajících objektů v jižní části náměstí
- jednou z vizí je propojení sítí K1 a K2 potrubím vedeným přes zámecký park, což však předpokládá nepoměrně větší počet odběratelů z kotelny K2
- v současné době je důležité zjistit zájem občanů o připojení na CZT v ulici 5. května

Větev B - dolní sídliště a ústav sociální péče:
Dolní sídliště
- B9 - bytový objekt č.p. 233 - přípojka v domě, chybí vnitřní rozvody
- existuje možnost napojení dalších šesti bytových domů a přilehlých rodinných domů
- všechny v soukromém vlastnictví - pouze na základě finanční výhodnosti pro odběratele


b) teplovodní rozvodné sítě kotelny K2

Současná síť kotelny K2 je dnes velice specifická zvláště svým malým rozsahem vzhledem k velikosti zdroje tepla (kotelny). Při výhledech teplofikace se musíme vrátit k původním záměrům a úkolům, které se řešily při projektu a stavbě kotelny.

V první řadě se jedná o zbývajících deset bytových objektů na sídlišti 1. máje. Šest z nich je majetkem sdružení nájemníků a většina z nich si při rekonstrukci vytápění zvolila elektřinu nebo kotel na tuhá paliva. Dnes se tyto objekty budou těžko připojovt s ohledem na nutnost vybudování vnitřních rozvodů v objektech.

Větev vedoucí do sídliště měla zásobovat zdravotní středisko, mateřskou školu a nákupní středisko. Dnes by se dodávka dala rozšířit o rokytnický zámek a ze směru od MŠ i objekty v severní části náměstí včetně Městského úřadu v Rokytnici v O. h. V neposlední řadě je nutno uvažovat o možnosti teplofikace Horské ulice.

 

Palivová základna, hospodárnost, skladování

Druhy paliv
V našem případě se jedná zejména o dva druhy z momentálně používaných paliv.

a) hnědé uhlí
- využíváno jako celoroční palivo pro kotelnu K2 na Sídlišti 1. máje
- vyjímečně pro záložní kotel SLATINA v kotelně K1
- bezproblémové dodávky včetně atestů kvality
- skladové prostory v kotelně K2 jsou dostatečné (nutné opravy uhelny vzhledem k jejímu stáří), dočasně možno využít prostory skladu paliva v K1
- spalování v kotli CARBOROBOT s bezobslužným provozem
- stejně jako u ostatních vyčerpatelných, neobnovitelných zdrojů se jeho kvalita neustále zhoršuje

b) dřevní štěpka
- pouze v kotelně K1 - speciální technologie
- problematické dodávky zejména z důvodu ceny a počasí
- prostory v kotelně K1 a skladové hale „SEVERÁK“ v době topné sezóny dovolují uskladnit palivo max. na 2 měsíce, což vzhledem k horské poloze Rokytnice je absolutně nedostačující
- obrovské rozdíly v kvalitě nakupované nebo vyráběné štěpky (výhřevnost, vlhkost atd.)
- společnost nedisponuje štěpkovacím zařízením, což má za následek malou operativnost při zpracování nárazově se objevujících zakázek

Důležitým faktorem do budoucna je hledání nových doplňkových paliv, které by jak cenově, tak kvalitativně mohly pomoci udržet cenu tepla na přijatelné úrovni pro odběratele. Z nich některé již byly vyzkoušeny, jiné jsou v plánu.

c) rychlerostoucí dřeviny
- vyzkoušeno přímo v lokalitě Rokytnice (topoly)
- přírůstek dřevní hmoty vzhledem k nadmořské výšce neodpovídá předpokladům a propočtům výzkumného ústavu

d) konopí seté
- vyzkoušeno přímo v lokalitě Rokytnice
- nebyl nalezen způsob sklízení

e) šťovík krmný
- nejznámější druh UTEUŠA druh kulturní plodiny, vyšlechtěné v Rusku, křížením šťovíku ťjanšanského a šťovíku zahradního, může vydržet na svém stanovišti až 18 až 20 let
- od 2. roku po založení kultury dosahuje zpravidla kolem 2 m vysoké rozvětvené lodyhy.

f) zemědělské plodiny
- zejména sláma a seno
- nelze spalovat samostatně, pouze jako příměs do štěpky

Dále připadají v úvahu rostliny:
a) jednoleté
    laskavec, tritikale, sléz přeslenitý
b) dvouleté
    pupalka dvouletá, komonice bílá
c) víceleté a vytrvalé
    mužák prorostlý, jestřabina východní, psineček bílý, čičorka pestrá, oman pravý, sveřep bezbranný,
    sveřep samužníkovitý, lesknice (chrastice) rákosovitá

 

Očekávaný vývoj cen paliv a energií

Ceny všech druhů paliv a energií představují spojité nádoby. Při zvýšení cen jednoho druhu energie se poptávka přesune na jiný, levnější druh energie, jehož cena se vlivem tržních mechanizmů za určitou dobu opět vyrovná ceně původní energie s rozdílem, vyjadřujícím uživatelský komfort.

Při zpracování prognóz vývoje cen paliv a energií je jediná jistota: ceny všech hlavních druhů paliv a energií dlouhodobě porostou.

Po zrušení státních dotací, které dosud ovlivňují ceny paliv a energií, se jejich úroveň ustálí na hodnotách obvyklých v Evropské unii a ceny budou kopírovat inflační vlivy a vývoj EURa k USD. Vyloučena však nejsou skoková zvýšení cen např. v případě vojenských konfliktů v exponovaných oblastech světa. Relativně nejnižší zůstanou ceny pevných paliv domácí produkce (hnědé uhlí). Relativně stabilní ceny budou zachovány také u elektřiny, vzhledem k její převažující výrobě z domácího hnědého uhlí. Rovněž cena elektřiny z jaderných elektráren bude relativně stabilní vzhledem k potřebě jejího rovnoměrného odběru v průběhu dne i v průběhu roku.

Zemní plyn
V případě zemního plynu je zvýšení ceny důsledkem rostoucích cen paliv na světových trzích a snižování dotací státu. V současné době dotuje stát dodávky zemního plynu pro obyvatelstvo ve výši cca 1 Kč/m3.

Po odstranění dotace se o tuto částku cena zemního plynu dále zvýší. To vede některé uživatele plynových spotřebičů k úvahám o možnosti přechodu zpět na pevná paliva, jejichž ceny jsou výrazně nižší. Značná část majitelů rodinných domků si totiž při plynofikaci obcí ponechala v rezervě původní kotle na tuhá paliva, takže přechod na tento druh vytápění pro ně nepředstavuje zvláštní problém.

Nutno si však uvědomit, že v případě přechodu ze zemního plynu na topení pevnými palivy se nejedná pouze o prostý rozdíl v přímých nákladech na topení, ale především o propastný rozdíl v komfortu topení (pracná manipulace s pevnými palivy, popelem, čistota v objektu a pod.).

V neposlední řadě pak jde o problém znečisťování ovzduší sirnými exhaláty a z toho plynoucí zvýšené zdravotní problémy obyvatel obcí, které plynofikaci finančně podporovaly a které se budou topení pevnými palivy bránit.

Elektřina
Náklady na provoz přímotopů jsou v současné době již neúnosně vysoké zejména proto, že přímotopy ponejvíce používají nižší příjmové skupiny obyvatel. Jedná se převážně o malé bytové jednotky, obvykle se dvěma, max. třemi vytápěnými místnostmi. Vzhledem k tomu, že v objektu je již vybudována přípojka elektřiny, dimenzovaná pro příkon potřebný k vytápění, nabízí se možnost přechodu na akumulační topení, které zřejmě i nadále bude patřit mezi relativně levnější způsoby vytápění, protože producenti elektřiny (zejména jaderné elektrárny) mají a nadále budou mít z důvodu obtížné regulace výkonu elektrárenských bloků zájem na odběru proudu v nočních hodinách.

Pevná paliva
V současné době představuje topení hnědým uhlím nejlevnější způsob vytápění. Jak již však bylo uvedeno, má topení hnědým uhlím negativní vliv na kvalitu ovzduší obecně a zvláště pak na zdravotní stav obyvatel v blízkém okolí zdroje znečištění, především pak na samotného uživatele.

Je rovněž nutno si uvědomit, že ceny pevných paliv jsou v současné době na nízké úrovni proto, že poptávka po tomto druhu paliv je zejména ve větších městech relativně nízká.

 

© www.centep.cz a TH SOFT 2018
TEL:
+420 736 752 201


ADRESA:

CENTEP, spol. s r.o.
Kásárna ev.č. 50
517 61 Rokytnice v O.h.
E-MAIL:

info@centep.cz
created by Jiří Trojan 05/2010