29.12.2023
Cena tepla za jeden GJ od 1.1.2024 pro odběratele z kotelen KB 1,2,3 činí bez DPH 1517,86Kč + (DPH 12%) tedy celkem 1700,- Kč/GJ.
29.12.2023
Cena tepla za jeden GJ od 1.2.2024 pro odběratele z kotelny KB 4 ( sídliště 1.máje ) činí bez DPH 1250,-Kč + (DPH 12%) tedy celkem 1400,- Kč/GJ.
01.11.2021
Pěstitelská pálenice v Rokytnici v Orl. horách se na podzim 2023 otvírat nebude. Omlouváme se všem zákazníkům.
24.05.2018
Společnost Centep,spol. s r.o. Rokytnice v Orl.h., IČO:25930133 prohlašuje,že bude osobní údaje vyplněné v poptávkovém formuláři zpracovávat pouze za účelem vyhotovení obchodní nábídky.
Problematika teplofikace obecně
V Rokytnici v Orlických horách na základě schválené energetické koncepce stala biomasa, v našem případě dřevní štěpka, základním a nejdůležitějším obnovitelným zdrojem pro výrobu tepla.
Biomasa je organická hmota rostlinného nebo živočišného původu. Je získávána jako odpad ze zemědělské či průmyslové činnosti. Biomasa může být i výsledkem záměrné výrobní činnosti v zemědělství, lesnictví. Je nejstarším lidmi využívaným zdrojem energie a má obnovitelný charakter. Efektivní a ekologické využití biomasy má minimální negativní vliv na životní prostředí.
Biomasu je možné využívat přímým spalováním i k výrobě ušlechtilých paliv, které podstatně méně zatěžují životní prostředí než klasická paliva (černé, hnědé uhlí, lignit, ropa, ...). Její výroba je pro životní prostředí spíše přínosem (likvidace odpadů, zalesňování nevyužité a často nevyužitelné půdy), než dobývání fosilních paliv.
To klade na druhé straně velký důraz na rozvoj palivového hospodářství. V posledním desetiletí minulého století se v našem regionu značně snížil počet podniků zabývajících se pilařskou výrobou. Znamená to neustálé zvyšování dopravních nákladů a v neposlední řadě i cen paliva v důsledku tržního chování dřevozpracujících podniků.
Dalším problémem jsou skladovací prostory pro palivo vyrobené nebo nakoupené v letních měsících (tudíž relativně suché). Palivo získané v ostatních měsících je díky své vlhkosti nepoužitelné pro roztápění kotlů. Vlivem rozšiřování teplofikace města vzroste i potřebné množství a logicky i náklady na skladování paliva.
Vlastní teplovodní soustava pro centrální zásobování teplem se skládá ze tří zdánlivě samostatných částí:
- zdroj tepla (kotelna, výtopna apod.)
- distribuční rozvodná potrubní síť
- spotřebitelská odběrní místa (předávací stanice, objektové strojovny, apod.)
Pro správnou funkci soustavy CZT však musí všechny tyto části vzájemně mezi sebou spolupracovat, musí být tedy společně posuzovány a navrhovány, jakákoliv změna jedné části se následně projeví ve funkci ostatních částí systému. Nelze tedy rekonstruovat zdroj tepla (stanovit potřebný instalovaný výkon kotlů, velikost oběhových čerpadel navrhnout pojistné a expanzní zařízení apod.) bez znalosti parametrů připojené tepelné sítě, ale nelze ani stanovit připojovací hodnoty pro připojení nového objektu (dispoziční tepelný výkon , dynamický a statický tlak apod.) bez znalosti tlakových poměrů v tepelné síti.
Z toho plyne, že část nákladů spojených s rozšiřováním teplovodní soustavy musí být spojena s odbornými studiemi a následně i projekty zkušené a prostředí znalé projekční kanceláře.
Zároveň je nutné mít síť maximálně vyladěnou s přesně definovanými parametry v jednotlivých místech, což předpokládá finančně nákladný elektronický monitoring ke sledování hydraulických poměrů v soustavě (jedna z cenových nabídek je přílohou této zprávy).
Všechny zde uvedené problémy je nutné řešit s ohledem na potřebu investic a oprav stávající teplovodní sítě, technologií, budov a dopravní mechanizace. Druhou stránkou problému ovšem je, že pokud někdo dnes projeví zájem o připojení k síti CZT nebude v případě jakkoli zdůvodněné nemožnosti připojení čekat další roky ale zařídí si vytápění (dodávku TUV) ze zdroje na tuhá paliva, plyn apod. Veškeré případy je potřebné řešit individuálně s ohledem na ekonomiku (možnost státních dotací) a územní plán města včetně zájmu potencionálních odběratelů.
Seznam stávajících odběrných míst
t:Větev A - Sídliště U Nádraží, základní škola a náměstí TGM:
| A22 |
- Výrobna FrostFood |
| A21 |
- Objekt SSHR |
| A27 |
- Dílny SSHR |
| A28 |
- Pěstitelská pálenice |
| A24 |
- Školský areál |
| A25 |
- Bytový dům Strojírny Rokytnice |
| A26 |
- Správní budova 1.FC |
| A29 |
- Rodinný dům |
| |
|
| Okruh PS-3: Sídliště U Nádraží |
| A10 až 19 |
- Domy obytné č.p. 487 až 496 |
| A20 |
- Restaurace KLUB |
| |
|
| Okruh PS-4: Sídliště U Nádraží |
| A3 až A5 |
- Dům obytný č.p. 261 až 266 |
| A6 až A9 |
- Dům obytný č.p. 270 až 275 |
| |
|
| Náměstí TGM: |
| A1 |
- Dům služeb č.p. 68 |
| A2 |
- Dům obytný č.p. 72 |
| A30 |
- Pension u Adama |
Větev B - Dolní sídliště, ústav sociální péče a SVITR s.r.o.:
| |
|
| Domov na Stříbrném vrchu: |
| B1 |
- Hlavní budova č.p.199 |
| B2 |
- Ubytovací budova č.p.106 |
| B3 |
- Budova č.p. 187 |
| B4 |
- Vila č.p. 183 |
| E5 |
- Nová budova |
| Dolní sídliště: |
| B5 |
- Rodinný dům č.p. 139 |
| B6 |
- Rodinný dům č.p. 208 |
| B7 |
- Bytový objekt č.p. 266 |
| B8 |
- Bytový objekt č.p. 267 |
| B10 |
- Bytový objekt č.p. 231 |
| |
|
| |
| |
|
| |
|
| |
|
Kotelna K2 a její teplovodní rozvodné sítě
Kotelna K2 na Sídlišti 1. máje, původně určená pro vytápění právě tohoto sídliště a dalších objektů v severní a severozápadní části města. Je osazena kotlem CARBOROBOT 300 o výkonu 0,3 MW a dvěma zdroji ARK 1000 s tepelným výkonem 1,16 MW, které však působí jako záložní a např. v roce 2003 neměly jedinou provozní hodinu. Všechny jsou určeny ke spalování hnědého uhlí.
Seznam stávajících odběrných míst:
| SBD Průkopník |
- 72 bytových jednotek |
| č.p.133 |
- 6 bytových jednotek |
Výhledové možnosti teplofikace v Rokytnici v O. h.
