Výroba tepla

Problematika teplofikace obecně

V Rokytnici v Orlických horách na základě schválené energetické koncepce stala biomasa, v našem případě dřevní štěpka, základním a nejdůležitějším obnovitelným zdrojem pro výrobu tepla.

Biomasa je organická hmota rostlinného nebo živočišného původu. Je získávána jako odpad ze zemědělské či průmyslové činnosti. Biomasa může být i výsledkem záměrné výrobní činnosti v zemědělství, lesnictví. Je nejstarším lidmi využívaným zdrojem energie a má obnovitelný charakter. Efektivní a ekologické využití biomasy má minimální negativní vliv na životní prostředí.

Biomasu je možné využívat přímým spalováním i k výrobě ušlechtilých paliv, které podstatně méně zatěžují životní prostředí než klasická paliva (černé, hnědé uhlí, lignit, ropa, ...). Její výroba je pro životní prostředí spíše přínosem (likvidace odpadů, zalesňování nevyužité a často nevyužitelné půdy), než dobývání fosilních paliv.

To klade na druhé straně velký důraz na rozvoj palivového hospodářství. V posledním desetiletí minulého století se v našem regionu značně snížil počet podniků zabývajících se pilařskou výrobou. Znamená to neustálé zvyšování dopravních nákladů a v neposlední řadě i cen paliva v důsledku tržního chování dřevozpracujících podniků.

Dalším problémem jsou skladovací prostory pro palivo vyrobené nebo nakoupené v letních měsících (tudíž relativně suché). Palivo získané v ostatních měsících je díky své vlhkosti nepoužitelné pro roztápění kotlů. Vlivem rozšiřování teplofikace města vzroste i potřebné množství a logicky i náklady na skladování paliva.

Vlastní teplovodní soustava pro centrální zásobování teplem se skládá ze tří zdánlivě samostatných částí:

     - zdroj tepla (kotelna, výtopna apod.)
     - distribuční rozvodná potrubní síť
     - spotřebitelská odběrní místa (předávací stanice, objektové strojovny, apod.)

Pro správnou funkci soustavy CZT však musí všechny tyto části vzájemně mezi sebou spolupracovat, musí být tedy společně posuzovány a navrhovány, jakákoliv změna jedné části se následně projeví ve funkci ostatních částí systému. Nelze tedy rekonstruovat zdroj tepla (stanovit potřebný instalovaný výkon kotlů, velikost oběhových čerpadel navrhnout pojistné a expanzní zařízení apod.) bez znalosti parametrů připojené tepelné sítě, ale nelze ani stanovit připojovací hodnoty pro připojení nového objektu (dispoziční tepelný výkon , dynamický a statický tlak apod.) bez znalosti tlakových poměrů v tepelné síti.

Z toho plyne, že část nákladů spojených s rozšiřováním teplovodní soustavy musí být spojena s odbornými studiemi a následně i projekty zkušené a prostředí znalé projekční kanceláře.

Zároveň je nutné mít síť maximálně vyladěnou s přesně definovanými parametry v jednotlivých místech, což předpokládá finančně nákladný elektronický monitoring ke sledování hydraulických poměrů v soustavě (jedna z cenových nabídek je přílohou této zprávy).

Všechny zde uvedené problémy je nutné řešit s ohledem na potřebu investic a oprav stávající teplovodní sítě, technologií, budov a dopravní mechanizace. Druhou stránkou problému ovšem je, že pokud někdo dnes projeví zájem o připojení k síti CZT nebude v případě jakkoli zdůvodněné nemožnosti připojení čekat další roky ale zařídí si vytápění (dodávku TUV) ze zdroje na tuhá paliva, plyn apod. Veškeré případy je potřebné řešit individuálně s ohledem na ekonomiku (možnost státních dotací) a územní plán města včetně zájmu potencionálních odběratelů.

 

 

Seznam stávajících odběrných míst

t:Větev A - Sídliště U Nádraží, základní škola a náměstí TGM:

A22 - Výrobna FrostFood
A21 - Objekt SSHR
A27 - Dílny SSHR
A28 - Pěstitelská pálenice
A24 - Školský areál
A25 - Bytový dům Strojírny Rokytnice
A26 - Správní budova 1.FC
A29 - Rodinný dům
   
Okruh PS-3: Sídliště U Nádraží
A10 až 19 - Domy obytné č.p. 487 až 496
A20 - Restaurace KLUB
   
Okruh PS-4: Sídliště U Nádraží
A3 až A5 - Dům obytný č.p. 261 až 266
A6 až A9 - Dům obytný č.p. 270 až 275
   
Náměstí TGM:
A1 - Dům služeb č.p. 68
A2 - Dům obytný č.p. 72
A30 Pension u Adama

Větev B - Dolní sídliště, ústav sociální péče a SVITR s.r.o.:


   
Domov na Stříbrném vrchu:
B1 - Hlavní budova č.p.199
B2 - Ubytovací budova č.p.106
B3 - Budova č.p. 187
B4 - Vila č.p. 183
E5 - Nová budova
Dolní sídliště:
B5 - Rodinný dům č.p. 139
B6 - Rodinný dům č.p. 208
B7 - Bytový objekt č.p. 266
B8 - Bytový objekt č.p. 267
B10 - Bytový objekt č.p. 231
   
 
   
   
   

Kotelna K2 a její teplovodní rozvodné sítě

Kotelna K2 na Sídlišti 1. máje, původně určená pro vytápění právě tohoto sídliště a dalších objektů v severní a severozápadní části města. Je osazena kotlem CARBOROBOT 300 o výkonu 0,3 MW a dvěma zdroji ARK 1000 s tepelným výkonem 1,16 MW, které však působí jako záložní a např. v roce 2003 neměly jedinou provozní hodinu. Všechny jsou určeny ke spalování hnědého uhlí.

Seznam stávajících odběrných míst:


SBD Průkopník - 72 bytových jednotek
č.p.133 -   6 bytových jednotek

Výhledové možnosti teplofikace v Rokytnici v O. h.

 


Zpracováno systémem WEBEasy od firmy TH SOFT. Vytištěno ze stránek www.centep.cz 01. 8. 2021, 17:56